Evidenční karty a popisky

Přepisovat název, číslo a rozměry předmětu nejdřív na evidenční kartu, pak na popisku do expozice a nakonec na jmenovku v depozitáři zabere čas a každá kopie je další příležitost k chybě. V Collectionframe je karta vzor, ne kopie. Evidenční kartu, výstavní popisku nebo depozitární jmenovku navrhnete jednou a každý předmět ji vyplní vlastními údaji z evidence, takovými, jaké jsou dnes.

Hotová evidenční karta ve vašem jazyce

Každé muzeum začíná s evidenční kartou. Nahoře je název a inventární číslo předmětu, na jedné straně hlavní obrázek a popis. Na druhé straně kolekce, stav, kategorie, druh předmětu, autor nebo výrobce, datace, materiál a technika, rozměry a současné umístění, v rohu QR kód, který otevře záznam.

Popisky polí jsou v jazyce muzea a karta používá jen pole, která má každá kolekce, takže se vytiskne úplná už od prvního předmětu. Používejte ji tak, jak je, nebo změňte, co potřebujete.

Vlastní karty a popisky

V editoru karet si kreslíte vlastní vzory. Zvolte A3, A4 nebo A5 na výšku či na šířku, US Letter, čtverec 200 mm nebo jmenovku kolekce 90 × 55 mm, nebo zadejte vlastní rozměr v milimetrech. Přidejte text, obrázky a QR kódy a také obrázek na pozadí: sken staré papírové karty se k tomu hodí výborně.

Místo psaní hodnoty vyberete pole: název předmětu, inventární číslo, kolekci, stav, kategorie, hlavní obrázek, veřejný popis nebo libovolné pole z vašich skupin polí. Plátno ukazuje název pole, třeba {{Autor / tvůrce}}, a náhled u každého předmětu jeho skutečnou hodnotu. Nová karta začíná rozvržením evidenční karty, takže měníte jen to, co je potřeba, a nezačínáte s prázdnou stránkou.

Text má písmo, řez, velikost, barvu a zarovnání a dlouhý název se může zmenšit, aby se vešel. Každý prvek leží na vlastní vrstvě, kterou můžete přeskupit, skrýt nebo zamknout, a mřížka pomáhá vše zarovnat. Nic se nezmění, dokud neuložíte.

Karta nikdy neuchovává údaje

Karta nemá vlastní hodnoty. Změňte dataci v záznamu a všechny karty předmětu ukážou novou. Změňte rozvržení a přizpůsobí se všechny předměty, které kartu používají. Nic se nepřepisuje ani neslaďuje a karty nikdy neodporují evidenci.

Karta pro kolekci, nebo pro předmět

Každá kolekce má výchozí kartu, takže nové předměty se tisknou správně od prvního dne. Předmět může mít vlastní kartu, když ji potřebuje: jmenovku do numismatické zásuvky u mincí nebo větší popisku pro hlavní exponát výstavy.

Knihovna karet ukazuje, kolik kolekcí a předmětů každou kartu používá, a počet předmětů je otevře v seznamu. Smazání karty, která se ještě používá, nejdřív vyvolá dotaz, čím ji nahradit; údaje předmětů zůstanou nedotčené.

Tisk jedné karty nebo celé kolekce

Jednotlivý předmět vytisknete z jeho stránky. Ze seznamu předmětů vytisknete výběr, vyfiltrovaný seznam nebo celou kolekci najednou: jedno PDF se všemi kartami, nebo ZIP se souborem PDF, PNG či JPG pro každý předmět. Použijte kartu každého předmětu, nebo jednu kartu pro všechny, například výstavní popisku. Karty vždy vznikají z aktuálních údajů.

QR kódy, které někam vedou

Každá karta vytváří QR kód z předmětu, pro který se tiskne, takže každá jmenovka vede ke svému předmětu. Kód může nést odkaz na záznam předmětu: kolega v depozitáři naskenuje jmenovku a otevře předmět v Collectionframe. Může také vést na stránku předmětu na veřejném webu muzea, aby popiska v expozici otevřela předmět návštěvníkovi.

V praxi

Příští týden se otevírá dočasná výstava a 38 předmětů potřebuje popisky. Vyfiltrujte Předměty podle stavu Dočasná výstava, označte je a zvolte Tisk. Jako kartu pro všechny vyberte muzejní popisku 90 × 55 mm a stáhněte jedno PDF. Když se den před vernisáží v záznamu opraví datace, stačí vytisknout znovu a popiska je správně.